. Pejskové .

Tak jak štěňata dospívají, přirozeně nahrazují pouto k matce a sourozencům širší vzabou na svoji domácí smečku a vaše štěně bude chtít dělat to samé. ztráta vyzby je zpočátku pro pejska těžká, ale je třeba si uvědomit, že je to životně důležitá součást rozvoje vašeho štěněte.

Pro omezení vazby pejska na Vaši osobu, není nezbytné zastavit všechny láskyplné a něžné chvíle a okamžiky. Samozřejmě budete chtít pokračovat v nádherném vztahu s Vaším pejskem. Avšak pro přípravu 3těněte na roli domácího miláčka je nezbytné zvládnout i nevyhnutelné období samoty. Štěně se musí naučit, že sociální kontakt není možný vždy, když si zrovna o to požádá.


Krátká období sociální a fyzické izolaceby měla být zahrnuta do výcvikového programu každého štěněte.

Začněte s tímto výcvikem ihned, jak dostanete štěně. Pokud vypadá, že usne, dejte ho do pelíšku a ponechejte ho o samotě v pokoji s přivřenými dveřmi. Později to můžete zkusit se zavřenými dveřmi, ale počítejte s tím, že pejsek začne kňourat a tropit povyk. Nevšímejte si toho, dříve nebo později se pejsek unaví a stejně usne. Až usne, otevřete dveře, aby po probuzení za vámi mohlo kdykoli přijít.


Opakujte cvičení a postupně prodlužujte dobu, po kterou je šteně ponecháno samotné. Nereaujte na povyk, který tropí. Pokud zareagujete a vstoupíte dopokeje, bude předpokládat, že jste ho odměnili za jeho chování a příště ztropí povyk ještě větší.

Štěňata, která neuspějí ve výuce těchto důležitých lekcí a zůstanou závislá na svých majitelích ve všech ohledech sociálních potřeb, jsou predisponovaná k poruchám chování ve chvílích, kdy zůstanou o samotě.


Může se rozvinout tzv. separační úzkost. Destrukce, rámus nebo vyprázdnění se doma jsou obvyklými příznaky a lepší než je léčit je předejít jim důslednou prevencí.


V příštím článku se dozvíte něco více o destrukčním chování Vašich chlupatých miláčků.